Odchod do USA: California Dream II. - 28.6.-19.7.2017 Death Valley

První ráno dovolené jsme si moc nevychutnali, po zazvonění budíku jsme rychle sbalili to málo věcí, co jsme měli s sebou na hotelovém pokoji a pelášili bez snídaně nakoupit na náš první výlet.

Ráno v hotelu

Náší první zastávkou je Death Valley National Park (Údolí smrti). Přestože název zní hrozivě a i my jsme očekávali ne příliš zajímavou pustinu, tento národní park nás přesvědčil o opaku. Tak rozličnou krajinu s divotvornými jevy jsme nečekali a mrtvo tam rozhodně nebylo. O tom jsme se přesvědčili hned první den, kdy jsme improvizovaně vymysleli výšlap na Wildrose Peak.
Cílem prvního dne bylo dojet autem do srdce Death Valley a co nejdříve zabrat místo v kempu na trailheadu Telescope Peak, což je se svými 3365,9 m.n.m nejvyšší hora tohoto národního parku. Tu jsme chtěli zdolat hned následující den. Měl to být trénink na náš velký výlet v Sierra Nevada horách.

Háčkem tohoto výletu bylo, že až ke kempu nevedla vyasfaltovaná cesta. Poslední 4 míle byla cesta označena cedulemi s doporučeními, aby lidé dál cestovali jen s auty 4x4 a s vysokým podvozkem. My měli v půjčovně nečekaně příležitost půjčit si jeep a přestože to byla levná verze abez 4x4 pohonu, bylo to lepší než nějaké sportovní auto. I s tímto autem jsme si však troufli ujet jen 2 míle a skončili v prvním možném kempu, protože cesta dále byla hodně strmá, plná děr a velkých kamenů.
Navíc jsme měli trochu starost již z předchozího dne, že auto je občas na jedné straně cítit silně benzínem. No a problémy s autem nikdo nechce zrovna v Death Valley, kde se teploty pohybují okolo 50°C.

Tankujeme na benzínce ve westernovém stylu a vidíme první
a zároveň poslední saguaro na této dovolené.

Cestou do Death Valley moc aut nepotkáváme.

Po cestě do hor nám jdou vstříc po silnici oslové.

V tomto kempu končíme a vzdáváme tím dojet až na trailhead.
Strach, že se nedostaneme do žádného kempu, je zbytečný.
Jsme tu sami a až večer přibude 1 stan, pána, který také nevyjel dál.

Vzhledem k nízkému procentu riziku srážek v Death Valley volíme
na spaní pouze síť a já ji hned využívám ke schování před otravnými mouchami.

WildRose Peak

Po krátkém relaxu vymýšlíme odpolední výlet na blízký Wildrose Peak, nikam už se nám nechce totiž autem. Tato hora je vysoká 2763 m.n.m a od našeho kempu to bude výlet kolem 10mil. Ze začátku trochu váháme kvůli pozdní odpolední hodině a zítřejšímu těžkému výletu, ale nakonec vyrazíme.

Trailhead u Charcoal Kilns, kde se dříve vyrábělo uhlí.

Trail začíná mírným stoupáním.

Po náročném výšlapu do sedla jsme odměněni prvními výhledy
na Badwater Basin, nejnižší místo USA.

A jsme skoro tam.

David si na vrchol donesl jedinečnou svačinu - mrkvový dort.
Těšil se na něj celou cestu :-D

Zapisujeme se do knihy. Vpravo za Davidem na nás vykukuje
zítřejší cíl.

A ještě společná.

Pár kaktusů tu ještě kvete.

Sestup na trailhead.

V noci byla krásně příjemná teplota a ráno mi bylo dokonce i trochu zima. Vstali jsme zase velmi brzy a hned si sbalili všechny věci, protože jsme před sebou měli náročný den.

Telescope Peak

Nápad vyšplhat se na nejvyšší horu Death Valley jako trénink na Sierru Nevadu byl tentokráte Davidův a byl vskutku geniální. Telescope se totiž nazývá proto, že nejen ze svého vrcholu, ale i po cestě nabízí nádherné výhledy do okolí a také až na pohoří Sierra Nevada s nejvyšší horou souvislého území USA Mt. Whitney, na kterou už jsme se tak nemohli dočkat.
Skvělé také bylo, že tento den se tuto horu pokusilo vylézt pouze 5 lidí včetně nás, takže jsme tam byli téměř sami.

K Trailheadu musíme dojít 2 míle pěšky a tak vycházíme tento den
jako poslední, přestože je teprve asi 7 hodin ráno.

S sebou máme každý asi 6 litrů vody.

Celou dobu po krásném singletrailu téměř bez kouska stínu.

Death Valley tady kypí životem.

Nikde nikdo, nádhera.

Před vrcholem využívám každého stínu k odpočinku.

Pohled na zasněžené vrcholky Sierry Nevady v dáli.

A už tam skoro jsme.

Z vrcholu

Na nejvyšším místě Death Valley s výhledem na nejvyšší horu souvislého USA
a zároveň na nejnižší místo USA :-D

Panorama.

Po cestě zpět žasneme nad jaw-dropping výhledama.

David a Sierra Nevada v dáli.

Zpět na trailheadu, zapisujeme štastný návrat do knihy a rychle
pelášíme do kempu. Při sestupu mě zaráží bolest kotníku a začínám
mít obavy, jak zvládnu High Sierru.

Z našeho výletu vyrážíme ven z Death Valley do hotelu za strýcem Tomášem, který se k nám připojí na prodloužený víkend. Po cestě neodoláme a zastavíme se na dunách ochutnat pravé 50ti stupňové vedro.

Varování před horkem.

Na duny s pozadím hor je nádherný pohled.

Nemáme čas šplhat se na vzdálenější duny, tak si aspoň hrajeme
na nejbližších.

Slibujeme si ale, že se sem druhý den vrátíme a dojdeme až na konec.

Konečně s Tomášem.

Druhý den se s Tomášem snažíme navštívit nejznámější místa v Death Valley. Tento park je však tak rozsáhlý a na některé části je potřeba opravdový jeep, že stihneme vidět jen pár z nich a doufáme, že se sem ještě někdy podíváme.

Dantes View

Výhled na Bedwater Basin.

Zabriskie Point.

Vyhlídková jízda autem.

Devil's Golf Course, v dřívějších dobách pokryt jezerem, dnes vyschlým
s vytvořenými výčnělky ztvrdlé solí.

Naše autíčko.

A jsme tu, na nejnižším místě USA, Badwater Basin,
v -86 metrech pod mořskou hladinou.

Místy je voda, ale dle názvu asi nebude moc dobrá.

Projít se tu byl zážitek.

V roce 1913 zde byla naměřena rekordní teplota 56,6 C, čím se
se Death Valley zapsalo jako nejteplejší místo na Zemi.

My jsme si zde užili "pouze" 52,2 C.

Artist's Palette, také hodno svého jména. Hory zbarvené do různých barev
podle obsahu chemických prvků. Odstíny od červené, růžové, oranžové,žluté
až hnědé jsou způsobeny oxidem železitým (hematitem a lemonitem). Zelenou
barvu zde podmiňují chlority a modrou mangan.