California Dream II. - 28.6.-19.7.2017 Začátek

Tak je to tu. Dovolená, na kterou jsme se přes půl roku připravovali psychicky, fyzicky a hlavně organizačně, je na dosah a my tušíme, že bude epická.
Plány jsou veliké a doslova nám nedají spát. Aby toho nebylo málo, mě ještě čeká 4 dny před odletem zkouška z angličtiny, takže se musím plně soustředit na ní. Ale potom mě už čeká jen odměna...
Letíme ve středu, cílem je tedy sbalit se o víkendu, respektive v neděli (sobota je strávená na TOEFLu). Jako vždy, mě se úplně sbalit nedaří, přestože již věci shromažďuji několik měsíců, takže poslední věci rvu do přeplněného kufru ještě pozdě večer v úterý před odletem.
Celé úterý je vlastně úplně chaotické, protože se snažím na poslední chvíli sehnat pár věci, které jsou pro naší dovolenou celkem esenciální a to např. cepín nebo klobouk proti sluníčku.

Jediný v celém okolí a naštěstí přesně ten, co
jsme chtěli.

Zkouška vybavení, nesmeky a návleky proti sněhu.

Po zkoušce jsem vtipně dostala v restauraci
od Davida speciální ponožky na tůry, když jsem si rozbalila
sušenku věštící budoucnost a říkající:
"Velmi brzy obdržíš překvapivý dárek."

Už máme skoro sbaleno.

Druhý den ráno objednáváme Uber a míříme na letiště. Vše proběhne hladce a za pár hodin se kocháme výhledama na Grand Canyon z okýnka letadla. V Las Vegas nás vítá obrovské vedro a proto hned po ubytování přivítáme ochlazení v podobě hotelového bazénu.
Večer jdeme oslavit první den dovolené večeří v Irské hospůdce a procházkou po večerním Las Vegas.

Čekání na letadlo a sváča. Davidovo nadšení vymazalo jeho strach z létání.

Pohled na Grand Canyon.

Lake Mead.

Jdeme se ubytovat a kam jinam než na hrad! :-D

Bazén se v tom horku hodí.

Procházíme částí "New York"

Tak na naši dovolenou :-D

Typické irské jídlo - Shepard Pie a Irish Stew.
Moc jsme si pochutnali.

Se soumrakem přibyli lidé v ulicích.

Pohled na náš hotel za tmy.

I hrad ve svém nitru ukrývá casino.

Odpoledne v Las Vegas uteklo velmi rychle, spolu s 3 hodinovým posunem času jsme padli unavení do postele a nařídili budík na velmi brzkou ranní hodinu. To se stalo pravidlem této dovolené a moje věta: "Nejsme tady na rekreaci,ne?" se stala naším motem v dnech následujících.