California Dream II. - 28.6.-19.7.2017 Pobřeží Californie

Na cestu zpět do Las Vegas máme 2 dny, tak bychom rádi viděli část pobřeží Californie. Já si naivně myslím, že si i zaplavu v pacifiku. Ale již záliv u San Francisca nám naznačil, že na pobřeží úplně teplo nebude.
Pobřeží pacifiku nabízí nádherné pohledy na divoké pobřeží s velkými vlnami, které se tříští o kamenné útesy. Abychom si ho pořádně prohlédli, pro naší cestu volíme malebnou highway číslo 1.
První noc trávíme v motelu 6 hned u silnice, po cestě se náhodně zastavíme u majáku, kde si na pláži trochu protáhneme nohy.

Maják po cestě.

Druhý den je mým přáním vidět rypouše slonní, které by se tu měli vyskytovat. Zajedeme tedy na místo, kde se normálně pozorují a přestože není jejich hlavní sezóna, máme štěstí.
Rypouši se tam krásně povalují, spí a občas zachrochtají či si něco povědí. My jsme taky pěkně unavení, špatně jsme spali. Dohonilo nás špatné nepravidelné stravování a asi máme podrážděné žlučníky. Davidovi je tak špatně, že ani rypouši ho nerozveselí. Dokonce mě nechá řídit, přestože chtěl celou dovolenou odřídit sám.

Rypouš Slonní. (Elephant Seal)

Hodně jim závidíme jejich odpočinek.

Poté jsme se chtěli jít někam koupat nebo alespoň podívat na nějakou osamocenou pláž. Chvíli pátráme v autě po okolí. U první pláže utíkáme pryč, protože cestou tam po nás lezou obří klíšťata. Nakonec zakotvíme na jedné, kde si lehnem do písku přesně jak ti rypouši a odpočíváme. Přestože je celkem zima, písek je od slunce příjemně vyhřátý.

Břehy Californie.

Rypouš nebo bezdomovec?

Voda studená a divoká, moc se mi do ní samotné nechce.

Poslední noc strávíme také v motelu, ale již po cestě do vnitrozemí, což se znatelně projeví na ceně. A druhý den ráno to máme ještě pár hodin do Las Vegas. Před Las Vegas chytíme bouřky, což je nevídaný jev a hned nám přijdou sms o varování před povodněmi, protože déšť v poušti je velmi nebezpečný. Záhy přichází další sms o zpoždění letu. Aspoň budeme mít dost času na oběd, jen doufáme, že bouřka už bude pryč až budeme vzlítat.

Snídaně v motelu.

Bouřka v poušti.

Let jsme přežili, přestože David říkal, že byl nejhorší v jeho životě. Tentokráte jsme se nevraceli se zasmušilou náladou, že nám končí dovolená. Přestože to byl zážitek na celý život a teď na to vzpomínáme každý den, byli jsme už tak unavení, že jsme se těšili domu. Navíc před námi bylo další dobrodružství, na které jsme se už nemohli dočkat. Naše rodiče tady a to již v srpnu!

California Dream II. - 28.6.-19.7.2017 San Francisco

Ráno si po dlouhé době chceme přispat, ale nakonec stejně nevydržíme dlouho a natěšeni na San Francisco vyrážíme celkem brzy a pochvalujeme si jaký máme dnes náskok v plánech. Ještě si zažijeme trochu dramatickou chvilku, kdy David zjistil, že se najednou uvolnilo místo na lodi na Alcatraz a s vypadávajícím signálem v kempu se to snažil zabookovat. Tentokrát jsme měli štěstí a podařilo se.
Po cestě se konečně stavujeme na naše oblíbené jídlo v Texas Roadhouse a jak se přibližujeme k městu doprava pěkně houstne.

Steak, žebírka a krevety, mňam.

Konečně dorážíme k světoznámému červenému mostu a tentokrát se pěkně pohádáme kvůli mýtnému. V tu chvíli nevíme, jak to funguje a na místě se platit nedá. Nervózní ho přejedeme a doufáme, že nebudem platit nějakou pokutu navíc. Zároveň už zase pospícháme, protože chceme dorazit do informačního centra v parku u mostu před zavírací dobou.

První pohledy na Golden Gate Bridge.

Z parku.

Divoké pobřeží.

Po úspěšné prohlídce pobřeží nás čeká další stres v downtownu. David nám tam objednal lepší hotel, abychom si taky užili trochu pohody na naší dovolené. Problém je, že nevíme, jak to bude s parkováním. Hotel nabízí pouze valet parking, což znamená, že za celkem tučný poplatek nám auto zaparkuje tamní personál a dále musíme platit denní poplatek za úschovu auta. To se nám moc nechtělo, ale nakonec nám nic jiného nezbylo, protože tam nebylo v okolí kde parkovat. Všechna veřejná parkoviště by nakonec vyšla ještě dráž.

Konečně na pokoji.

Po tom všem stresu vzdáváme už kamkoliv jít. Plánujeme zítřejší den a jdeme brzo spát.

Druhý den ráno nás čeká snídaně v hotelu. Já si to pěkně užívám a samozřejmě se nacpu k prasknutí. Pak se chceme svézt známou historickou tramvají, nejprve však musíme vystát 2 hodinovou frontu.

Při čekání na tramvaj krátíme čas.

A už je tu naše.

S Davidem hned zabereme nejlepší místa. Vpravo
a vepředu.

A jedééééém.

Typické příkré ulice.

Já si užívám jízdu v sedě.

Tohle byla veselejší skupinka.

Lombart Street - nejzakroucenější ulice na světě láká mnoho turistů.
Auta tu stála fronty, aby si jí mohla projet.

První pohled na Alcatraz v dálce.

Ještě poslední foto s naší tramvají.

Tramvají se necháme dovézt až kousek k rybářské čtvrti, která je velkým turistickým lákadlem. Je zde mnoho krámků se suvenýry a restaurací.

Po cestě zastavujeme v obchůdku s výbornou kalifornskou čokoládou
se kterou mě seznámila moje klientka.

To je ráj :-D

 Rybářskou čtvrť jen tak proletíme a jelikož už je poledne, koukáme po restauracích, jestli nás nějaká zaujme.

Koktejl a mořské plody, takhle bych se nechala
rozmazlovat pořád :-D

 Poté jdeme na autobus a doufáme, že nás dopraví k mostu. To by nebylo, aby jsme ho nepřešli, když už jsme tady.

David se ještě posilňuje kafíčkem...

...a jdem na to.

Co jsem však netušila, že z mostu uvidíme velryby. Nádherný pohled.

Na mostě bylo hrozně větrno, zpátky jsem šla s hlavou zabalenou v mikině
 jak v burce.

Most byl pěkně dlouhý.

Pobřeží z druhé strany mostu. Teplo zrovna nebylo.

Společná.

Procházka a boj s větrem mě dost vyčerpaly. Naštěstí jsme zpátky zase chytili autobus a přestoupili znovu na historickou tramvaj, která nás přepravila zpět do downtown.

Večerní downtown San Francisco.

Večeře, která nebyla nijak moc dobrá a ještě jsme čekali věčnost
na číšníka. Snad poprvé, co jsme nedali dýško. Bylo to fakt peklo.

Unavení jdeme rovnou do postele, protože už je hodně hodin.

Druhý den ráno musíme udělat checkout v hotelu, David ale vyřídí, že si tam můžeme nechat auto do 5 hodin odpoledne.V 1PM máme rezervován výlet na Alcatraz, tak ještě máme tedy celé dopoledne na San Francisco.
První jdeme směrem do business district, kde má David v plánu poprvé navštívit barbershop. Už bylo na čase :-D

Věžáky v downtown.

David poprvé v Barbershop.

A výsledek... stále krakonoš :-D

Kousek odtud je česká restaurace, kde si chceme dát oběd. Někde v horách u Mt.Whitney jsem dostala velkou chuť na kachnu, tak doufám, že jí tady dostaneme. Jelikož máme ještě nějaký čas než otevřou, jdeme se mrknout do místního knihkupectví a Chinatown.

Skvělé knihkupectví v San Francisco.

Chinatown.

V Chinatown si kupujeme zákusek na odpoledne - lotosový Moonpie
a melounový koláček.

Konečně je 11AM a my můžem jít na oběd, máme na to jen trochu času, protože musíme být před 1PM nastoupení v přístavišti na prohlídku věznice Alcatraz.

Tak jsme na chvilku v Praze :-D

Bar v Cafe Prague.

Pravá Plzeň a správně natočená, nebýt prohlídky Alcatrazu
David by tu určitě zůstal až do večera :-D

A je to tu kachnička a pivíčko, to je dovolená :-D

Přestože bychom už měli vyrazit, David objednává druhé pivo. Prý se tomu nedá odolat :-D a tak vycházíme z hospody se zpožděním. Cestu,  která podle Googlemaps má trvat 30 minut pěšky, musíme zvládnout za 15, což je nereálné, leda, že bychom běželi. Vyrážíme rychlým tempem a s dobrou náladou, koneckonců na dobré české pivo už David není zvyklý. Po chvíli však David zpomaluje a když se ohlédnu vidím, že je úplně zelenej. Čtvrt kachny a litr piva asi nebude vhodné pro závodění s časem.
Nakonec za intenzivního pobízení dofuníme celkem včas, ale tentokrát zase David zdržuje se záchodem. Horší než ženská! Zařadíme se nakonec fronty na loď a těšíme se na nejznámější věznici na světě.

Naše loď.

Bylo dost větrno a zima, ale tentokrát jsme na to byli připravení.

A jsme tu.

David byl hrozně nadšenej, že je konečně tu.

Věž hlídky.

Jdeme na hlavní prohlídku cel.

Vodní nádrž, která nese památky invaze 89 indiánů.
kteří vnikli na ostrov a prohlásili ho svým územím.

A už jsme skoro tam.

A- Block.

Umývárna - tady bych se tedy sprchovat nechtěla.

U vchodu jsme vyfasovali sluchátka s kazeťákem, skrz které nás provázel
příběh Alcatrazu během naší prohlídky. Vyprávění bylo velmi poutavé
 i s autentickými rozhovory s bývalými obyvateli ostrova.

"Janí nenechávej mě tu." :-D

Jedna z cel. Prostoru opravdu neměli mnoho.

Z prohlídky jsme oba úplně nadšení.

Obávaný D-Block, kam byli vězňové posíláni za trest.

David taky zlobil :-D

Tímto pohledem byli vězňové týráni. Tak blízko civilizace a svoboda
a přece jen nedosažitelná.

Velitelství.

V téhle uličce jsme doma :-D

Jedna z cel, z které se podařil únik, který je zkonstruován
ve filmu Útěk z Alcatrazu s Clint Eastwoodem v hlavní roli.
Moc doporučujeme.

V obchůdku se suvenýry si David koupil knihu a měl to štěstí,
že mu jí podepsala sama autorka.Ta žila na ostrově jako dcera
jednoho velitele a byla ve spoustě dokumentů o této věznici.

Bohužel nemáme tolik času k prohlídce, kolik bychom si přáli. Musíme rychle zpátky do hotelu a vyzvednout auto, které máme uschované do 5 hodin odpoledne. Tak nasedáme na poslední možnou loď a pak nás čeká zase sprint do downtown. Do hotelu přicházíme o 10 minut později, ale nikdo to naštěstí neřeší.

Cesta zpět.

Poslední pohledy na věznici.

Krásný den završíme výborným moonpiem k svačině na cestě z města. Naše dovolená pomalu končí a nyní nás čeká jen 2 denní cesta po pobřeží Californie zpět do Las Vegas.

Moonpie z Chinatown.