středa 5. srpna 2015

31.7. 2015 Žádost o SSN

Nechala jsem se inspirovat Davidovým úspěchem a odvážila se jet poprvé sama na úřad. Jela jsem na kole do Kostalu a odtamtud autem (to byl pro  mě více stresující zážitek než samotný úřad). Cesta tam trvala pouhých 10 minut, ale za tu dobu mi určitě přibyly minimálně 2 šedivé vlasy a kdovíkolik řidičům kolem mě :-)
Při příchodu na úřad jsem vůbec nevěděla, co dělat, tak jsem šla za černým mužem v uniformě -ochrankou, aby mi poradil. Prý si mám vzít číslo a počkat na zavolání. No kdyby to bylo tak jednoduchý! Když nerozumíte, co po vás ta mašinka na čísla chce... Strávila jsem jsem tam u toho minimálně 5 minut celá zpocená a pak jsem si řekla no co, tak něco zmáčknu. Mačkala jsem a mačkala a málem jsem si na tom přístroji vyžádala doprovod pro hluchoněmé. Ještě, že to mělo tlačítko "back" Nakonec jsem se dopracovala k nějakému číslu a pak už šlo všechno hladce. Zjistila jsem však, že když jsem někde na cizím místě, moje hrozná angličtina se nervozitou ještě zhorší, takže doprovod pro hluchoněmé by možná nebyl od věci.



Ale zvládla jsem to bez jiných škod na těle či autě a zažádala jsem o své SSN (Social Security Number) Doručení však bohužel bude trvat 4 týdny, kvůli překladu oddacího listu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Metamora - víkend na kaprech

Poprvé jsem se pro ryby nadchnul jako malej kluk. Na základce. Už ani nevím kolik mi bylo. Měl jsem kliku, na škole byl kroužek a tak jsem d...