Protože tady téměř nefunguje žádná veřejná doprava, koupě auta je nevyhnutelná věc pro život tady. Ptal jsem se jednoho kolegy, proč tady nejezdí autobusy. "Autobusy? Proč autobusy, my máme auta! My děláme auta!". No v angličtině to vyznělo trochu líp....
Firma byla tak laskavá a prodloužila mi půjčení auta z 2 měsíců na 3. Ukázalo se totiž, že sehnat auto bude pro mě daleko větší oříšek, než jsem si ze začátku myslel. Rozhodl jsem se sepsat seznam všeho, co je tady nutná ohledně koupě auta, třeba se to bude někomu, kdo se rozhodl jako my žít v "motor city", hodit.
Nejprve je samozřejmě nutné sehnat auto, které se Vám bude líbit. Já jsem strávil hodiny na
autotrader a
craigslist, spoustu času jsem také věnoval objížděním místních i vzdálenějších dealerů. Je to džungle asi jako všude. Každej něco slibuje, nakonec pravda je jiná. Příklad za všechny - na internetu jsem našel inzerát na Focuse za 11k, jedeme skoro 40 mil k dealerovi se na něj podívat. Když ho nacházíme na parkovišti má na předním skle ceduli jak hrom, že je za 14k. Na otázku "jak je to možné", mi je řečeno "abychom sem nalákali lidi". Jelikož jsem ale nebyl ochotný vyjednávat, nakonec bych to měl za těch 11k. Jenže ... jsem si pak "proklepl" auto na
carfaxu. Auto mělo sice pouze jednoho majitele, jak říkal dealer, jenže se už nezmínil, že tím majitelem byla půjčovna aut... Nakonec 4 auta z 5, o které jsem měl vážnější zájem, byla z půjčoven. Když už jsem našel auto, které prošlo carfaxem, následovalo druhé kolo a sice prohlídka v nezávislém servisu. Je to tu zcela běžný, že Vám auto zapůjčí, abyste ho mohli odvést na prohlídku. Pokud Vám to nedovolí, asi není něco v pořádku. Pokud je ale prodejce soukromá osoba, běžné už to není. To je ale celkem pochopitelné. Již tato fáze něco stojí - carfax 50$ za 5 VIN a za prohlídku v servisu jsem dal 90$.
Pak je také dobré si dopředu uvědomit, že cena, která je vyvěšená na autě není ta, která za auto nakonec zaplatíte. Jako vše tady, i cena auta je uvedená bez 6% daně. Dále se platí za SPZ, registraci a v mém případě i poplatek dealerovi. Takže z 9700$ bylo rázem 10.850$. To jen ať není nikdo zaskočen, jako jsem byl já. Když se vyřešila otázka peněz, bylo mi sděleno, že musím před koupí mít zařízeno pojištění a předložit řidičák. To jsem nečekal. O ten jsem ještě vůbec nežádal, protože mi zbývalo ještě asi 40 dnů z 90, do kterých si každý, kdo tu žije natrvalo, musí vyřídit místní.
Naběhl jsem tedy domu a začal zjišťovat, co všechno musím pro získání řidičáku státu Michigan absolvovat. Kdybych byl Němec, stačí jen zažádat a zaplatit poplatek. Protože nejsem, musel jsem na SOS (Secretary Of State) po vystání 3 hodinové fronty nejprve podat žádost a přijít druhý den. Čekání jak jsem psal bylo dlouhé, ale zas na druhou stranu je možné odejít a vyřizovat si jiné věci, protože aktuální pozice ve frontě mi chodila na telefon v podobě SMS. Další pozitivní věc byla, že druhý den jsem již nemusel stát ve frontě, protože jsem si ji již pro danou věc vystál a dostal jsem kartičku, která mě opravňovala "předbíhat". To mi přijde jako super nápad.
Druhý den jsem tedy dělal vědomostní test. Vzhledem k tomu, že jsem se na to učil asi 2 hodiny, tak mě fakt potěšilo, že jsem to udělal.
Z 45 otázek, jsem měl 4 blbě. Celkem se může udělat 10 chyb, takže to bylo fakt jednoduchý. Pak ale nastal největší problém během celého procesu získávání řidičáku. Musel jsem si nechat přeložit můj český řidičák. Na SOS tvrdili, že to musí být certifikovaná překladatelská firma a dali mi seznam takových v okolí. Seznam byl sice hodně dlouhej, ale ve finále nikdo z češtiny nepřekládal a nebo na to potřebovali 3 týdny. Nakonec nám někdo poradil, ať si to přeložíme sami a v bance si na to necháme dát razítko od notáře. Poprosil jsem tedy svého bankéře, který bez mrknutí oka na můj překlad dal razítko a bylo. Bál jsem se trochu, že to na SOS nebudou akceptovat, ale ani se na to nepodívali. Jen to založili do složky k ostatním papírům. Doporučuju tedy nechat si vystavit v ČR mezinárodní řidičský průkaz v angličtině. Ušetří to hodně času.
Jenže to už bylo více jak týden od složení testu. Musel jsem tedy rychle ještě projít testem jízd. Můj šéf v práci, Brazilec, říkal, že to je brnkačka. Prý tam přišel, nasedl do auta a měl jen na parkovišti ukázat parkování a zastavit se na bíle čáře. To zastavení asi nebude problém, ale podélně parkování mi moc nejde. Nicméně na nějaký zkoušení jsem neměl čas a objednal si za 60$ test jízd. Byla to neděle.
 |
| Čekání na skills test |
Zkoušela mě žena středních let. Odvedla mě na parkoviště. Zajásal jsem v duchu. "Tak mě taky nebude trápit", pomyslel jsem si. Nejprve zkontrolovala, že mému autu z půjčovny fungují všechna světla. Tady se jízdy dělaj ve vlastním autě. Pak mi řekla, že musím zastavit tak, abych měl přední nárazník mezi dvěma čárama na vozovce a pak zatroubit. Zastavil jsem tedy, když jsem si myslel, že by to tak mohlo bejt. Hmmm, nebylo.
 |
| Zastavování na čáře. |
Zbýval asi metr. Pak mi vysvětlila, že budu dvakrát parkovat, jednou příčně a jednou podélně. Vždy mezi čáry a kužely. Každé popojetí dopředu kvůli korekci mínus jeden bod, sražení kuželu, konec zkoušky. Tý jo, celkem přísný. Obzvlášť, když jsem za to dal skoro všechny peníze, co nám zbyly. Navíc ještě dala kužely víc k sobě než původně byly. Prý mám malý auto. Hmmm.
 |
| Upravování kuželů dle velikosti auta |
No nakonec jsem to dal. Spíš než mým umem to bylo širokoúhlou parkovací kamerou, o které jsem jí radši neříkal. Pak jsme jezdili hodinu po městě, dálnici, opravdu pečlivě mě protáhla všema možnýma situacema. A ještě se mě u toho ptala na teoretické otázky typu, když už nemůžu zabránit vjetí do křoví, jakou častí auta se budu snažit křoví zasáhnout.
Nebudu to už dál protahovat. Nakonec jsem dal i jízdy, dokonce prý bez jediné chyby. Dostal jsem certifikát, s kterým jsem hned v pondělí běžel na SOS.
Tam jsem obdržel ihned dočasný papírový řidičák, kartička mi prý přijde do 3 týdnů. Takže další věc splněna.
Zbývalo pojištění. Věděl jsem dopředu, že je to tu celkem drahé. Počítal jsem zhruba 100$ měsíčně. V ceně je tedy i havarijní, které ale vzhledem k množství zvěře a povaze místních silnic má jistě smysl. Navíc to tu funguje tak, že když vás někdo nabourá, i když je to jeho chyba, škoda na vašem autě se platí z vaší pojistky. Když nemáte havarijní, tak máte smůlu a škodu si zaplatíte ze svého. Nechal jsem si udělat nabídku. Ta zněla 250$. Byl jsem přesvědčený, že pojišťovák mě chce okrást, tak jsem si nechal udělat další dvě. Jedna přišla na 290$ a druhá dokonce na 380$. V tu chvíli mi přišlo 250$ celkem dobrý. Důvod, proč musím platit tolik, je, že nemám v USA žádnou finanční a pojišťovací historii. Za 6 měsíců by to mělo trochu spadnout. Cenu jako maj ostatní můžu prý očekávat zhruba za 2 až 3 roky.
Měl jsem tedy všechno. Zamluvené auto, se zaplacenou 1000$ zálohou, řidičák a pojištění. Když jsem dorazili k dealerovi, auto již čekalo připravené. Na zadním okénku byla dočasná značka. Ta plechová nám přišla o týden později poštou. O značku se postaral dealer, já ji jen zaplatil.
 |
| Podepisování kupní smlouvy |
Byl to super pocit odjíždět s vlastním autem. Taky mě moc potěšilo, že podvolantový modul je od Kostalu a je v něm software, na kterém jsem dělal i já v rámci mého prvního projektu v Německu.
 |
| První auto v USA |
 |
Příprava aut na odjezd domů. Ještě že tohle parkování neviděla
ta paní ze zkoušky .... |
