29.5.2015 Den D

David v pořádku dorazil do "Dý", všechny moc zdraví a mám vyřídit, že má nedopatřením zablokovanou SIM kartu, tak než se to vyřeší, nebude k dispozici na telefonu, leda  na emailu či jiných aplikacích.

27. 5. 2015 Rozloučení

Celý poslední týden byl pro Davida ve znamení loučení. Náš den byl středa. Už dlouho jsme plánovali, že půjdeme na památku pro nás a naše budoucí děti zakopat "poklad" na nějaké pěkné místo. Pokladem je myšleno plechová krabička s našimi fotkami, dopisem a slivovicí, kterou pálil ještě můj děda.
Se všemi starostmi kolem jsme mysleli, že už se nám to nepodaří realizovat. Ale přesto, ve středu večer, utahaní jak koně jsme se vydali do lesa i s lopatou a začali kopat.
V jednu chvíli, bez jakéhokoliv podezření  jsem se nechala odlákal pryč a když jsem se vrátila, nechal mě David kopat se slovy, jestli ho mohu na chvilku vystřídat. Jaké bylo moje překvapení, když po chvilce lopata vylovila plechovku a mě v tu chvíli došlo, že tam David pro mě schoval dárek.
K dárku samozřejmě nechybělo šampáňo s veselými kelímky, které se mu taky podařilo propašovat, aniž bych si toho všimla.
Jestli mě v životě potkalo něco dobrého, tak to rozhodně byl můj manžel. Díky!

27.5.2015 - Poslední den v práci

Poslední den v práci se z mého pohledu více než povedl. Pizzu přivezli včas, celkem ještě teplou. Janin cheesecake měl také ohlas. Dokonce se mi povedlo udělat ještě kus práce, což jsem upřímně ani v poslední den nečekal. Hlavně vzhledem k bordelu, který čekal na úklid.
Největší zážitek z celého dne ovšem byl, když naběhla ta "naše MechošEloš grupa" a rozloučila se se mnou způsobem, který mi udělal neskutečnou radost.

Tak tohle jsou všechno dárky, které jsem dostal - doslova takové malé vánoce. Narvat to do kufru byl ale pěknej voříšek. Nikdy bych netušil, kolik se vleze do Kostal termosky párů ponožek :-)

24.5.2015 - Balím kufry

"Beze mě nikam nepoletíš", rozhoduje Jáňa. Maří tak moje snahy o sbalení kufrů.

Ti, kteří nebyli na rozlučkový párty, by se mohli divit, že Jáňa má černý kufry, kdežto já červený. Ti, kteří tam byli, ale vědí, jak to s náma je :-)

23.5.2015 - Výročí a Janin svátek

Můj poslední víkend v ČR jsem si chtěl užít s Jáňou v klidu. Namísto toho jsem nervózní jak pes. Snažím se si vzpomenout na vše, co jsem chtěl nebo musel zařídit, píšu všelijaké seznamy věcí a úkolů, balím a píšu hromadu emailů. Do toho jsem si poprvé v životě vzal práci domů, protože jsem úplně zvoral své plánování toho, co mi ještě zbývá dodělat.

Máme ale výročí a Jáňa ještě svátek. Děláme si tedy v tom zmatku pauzu na malou oslavu. 

Jakmile se však na chviličku zastavím a snažím se být v pohodě, začínám si uvědomovat skutečnost, že vše co tady právě zažívám je na dlouhou dobu naposled. Někdy si řeknu no a co a těším se na přílet do států, někdy ale ne ....

20.5.2015 - Konečně mám taky vízum

Česká pošta to udělala trochu napínavý, ale nakonec jsem se také dočkal ....

18.5. Kufry a víza

 Po rozlučkovém víkendu k nám dorazil Ježíšek a donesl kufry a moje vízum. Ano, jen moje, Davidovo se někde zaseklo, takže jsme si si chvilku užili nervy, co bychom dělali, kdyby Davidův pas s americkým vízem ztratila pošta. Naštěstí se balík našel, tak už jen čekáme na druhé kufry.

15.5.2015 - Poslední akce před odletem

... se opravdu vyvedla. Alespoň podle toho, co mi Jáňa druhý den převyprávěla :-)

13.5.2015 Žádáme o víza

Dnes jsme byli žádat o víza. Až na malé faux pas vše proběhlo bez problémů, takže do týdne přijdou víza poštou.

12.5.2015 - Krabice připravené na transport

Od přepravní společnosti dostáváme fotografii našich krabic naložených na paletu a finální balení.

11.5.2015 Odpoledne

... dorazily dokumenty nutné pro víza.

Jak jsme balili

Od začátku jsme věděli, že do USA chceme dostat oba bike i obě silnice. Kdyby to bylo na Jáně, tak berem i tandem. Naštěstí po jejím nebylo, protože to bych se asi zcvoknul. I čtyři biky mi daly fakt zabrat.

Vyhradil jsem si na balení celý víkend. Vzhledem k faktu, že v pondělí měla přijet přepravní firma a zabalené věci vyzvednout, tak jsem to klasicky nechal na poslední chvíli. Pouze prázdné krabice od kol jsem si sehnal předem.  Plán byl jednoduchý - do čtyř krabic naložit čtyři rozebraná kola a obložit je ostatními věcmi po stranách.
V sobotu ráno to vypuklo. Rozebrání kol šlo celkem rychle. Pečlivé obalení do ochranných prvků už tolik ne. Pozdě odpoledne jsem to konečně měl. Když jsem rámy a kola skládal do krabic, přichází první problém - silniční rám s oběma koly mi prostě nejde narvat do krabice. Plán zahrnující čtyři krabice tedy bere za své ,když se rozhodujeme se přibalit krabici č.5 ať to stojí co to stojí. "Aspoň si tam vemem daleko víc věcí", říká Jáňa.
V neděli večer dolepuju poslední izolepu okolo krabice. Ne, že by to už bylo pořádně zabalené, jen mi izolepa došla. Tak jsme měli hotovo.
Někoho by možná zajímalo, co si tam teda bereme. Tady je stručnej seznam:

• kolo 1
• kolo 2
• kolo 3
• kolo 4
• náhradní díly na kolo
• nářadí na kolo
• stojan na kolo
• válce na kolo
• oblečení na kolo
• helmy na kolo
• můj oblíbenej hrnek na kafe s motivem sněhuláka
• 
  

 Tak snad to dopluje v celku.

9.5. - 10.5. 2015 Balíme...

30.4. - 3.5.2015 - Poslední singl

K tomuto víkendu není co dodat. Díky Adamovi a Kačce jsme si užili perfektní víkend a senzačně jsme se tak rozloučili s místem, které jsme si tak zamilovali.

"Pár" dalších fotek je zde.