Začátek roku 2017

Začátek roku byl velice nabytý. Během prvních dnů v práci mě čekala integrace Autosaru pro Teslu. Do Kostalu přijeli dva kluci od Vectoru mi s tím pomoct. Krom pracovních poznatků jsem díky tomu zažil i další novou zkušenost. Naproti Kostalu máme restauraci Twin Peaks. Kluci od Vectoru tam chtěli jít na oběd, že prý tam chodí často. No a tak mi konečně došlo, že se nejedná o hospodu s horolezeckou tématikou :-). Posléze zjišťuji, že je tady pro restaurace podobného typu zajímavé označení - breastaurace. Jako bonus navíc mě tam svezli v Mustangovi.

Servírky

Zatímco Vectoráci prý doma o jejich způsobu stravování nemluví, Jáňa mi na to řekla, že je to pěkně nespravedlivý, že jsem tam byl a že to chce taky vidět. Tak až bude příležitost :-)

Během druhého týdne se stalo něco naprosto nečekaného. Přišel mi email od manažerky Vectoru starající se o Autosar a embedded sekci s nabídkou práce. Práce pro Vector zní velice zajímavě a lákavě. Možná někdy v budoucnu, teď mám ale Tesla projekt a sem ve skupině, kde jsem fakt spokojenej. Takže jsem se po pár dnech vrátil zase nohama na zem a nabídku odřekl.

Abych toho prý neměl málo, tak jsem byl převelenej na několi dnů zpátky na Ford dveřní moduly, abych tam dělal mnou tak oblíbené ITV P1 testování (ironie nejvyššího stupně :-) ). Tohle je něco, co mé stále ještě Německem a Čechami ovlivněné myšlení, hlava nebere. Tesla nám hoří, spousta věcí se musí řešit, ale protože Ford hoří taky, tak prostě musím jít a dělat Ford. Tesla se bude hasit později. Byl jsem naštvanej, ale to bylo tak vše, na co jsem se zmohl.

Když jsem se pak vrátil na Tesla projekt, čekalo mě však od šéfa milé překvapení.

Lístky na NHL - Detroit Red Wings

Opět nás zklamala zima. Mírná, ošklivá, skoro žádný sníh. Což nás štve o to víc, protože jsem si koupili běžky. Na ty jsme se dostali vlastně pouze jednou dopoledne před prací.

Stojím na běžkách podruhé v životě.
Ale chytlo mě to.

Jinak ale vypadá zima tady nějak takhle:

Jáňa láme nad běžkama definitivně hůl

No a já musel taky

Samozřejmě ke konci starého a začátku nového roku patří naše oslavy - můj svátek, naše narozeniny a tenhle rok naše 15. výročí co jsme spolu.

Svátek

Jáni narozeniny

Moje narozky - dort ve tvaru Mount Whitney. 

Jáňa mi udělal senzační dort ve tvaru Mt. Whitney. Nejvyšší hory v contiguous USA, kterou se letos pokusíme vyjít. Jestli tedy dostaneme povolení, které se získává formou loterie.

Sestavuju dárek

Jáňa mi trochu pomohla no

Puzzle se 59 nejvýznamnějšíma národníma parkama USA. Nakreslil jsem fajfku, kde jsme již byli. Nejsou tam, ale všechny, takže jich ve skutečnosti máme víc.

Taky jsem v lednu zažil první nemoc tady a zůstal jsem dva dny doma. K doktoru jsem nešel, vzhledem k tomu, že to nebylo tentokrát nijak hrozný a nemocenská tu stejně není. Jelikož jsem proležel čtvrtek a pátek, ale v sobotu a v neděli jsem dělal z domova, nemusel jsem si brát ani dovolenou. 

Když jsem u té dovolené, Kostal tady přidával každému trochu dovolené tento rok, no a protože já patřím do nejvyšší úrovně, co se týče let u firmy, dostal jsem celý týden navíc. Paráda. 6 týdnů dovolené a ještě v USA, toho si fakt cením.

Dostali jsme pozvání od mé bývalé kolegyně a jejího přítele na rozlučkovou párty, jelikož se asi po 15 letech vrací do Německa. Byl to zážitek. Jelikož jsou umělci, dá se říct, že párty to byla dost střihlá. Ale v dobrém slova smyslu.

Silke party, Blue Dragon Media, LLC

Další velká novinka je, že jsem se vrátil po 15 letech k volejbalu. Hraje se tady kousek od nás každý pátek od 7 do 10 večer. Úroveň nás dost překvapila. Celkem dost vysoká, pro Jáňu až moc. Pro mě vlastně taky. Zapomněl jsem všechno, prsty mi "ztvrdly", ale Jáňa mě přesvědčila vydržet a musím přiznat, že z toho mám radost. Ale po prvním dni, kdy jsem přišel domu s nateklejma předloktíma, které jsem musel ledovat, jsem to viděl trochu jinak.

Krom výše zmíněného trávíme však náš život v práci. Pro mě je "normální" přicházet na 8 a odcházet ne dřív než v 6 večer. Jsou ale i dny, kdy jsem tam dýl. Dost často dělám i trochu o víkendech. Ale v zásadě se dá říct, že jsem spokojenej.

Jáňa toho má nad hlavu taky. V práci má čím dál tím více hodin, v dubnu jí čeká TOEFL zkouška z angličtiny a tak v tom dost leží.

Úplně poslední novinka je, že i Jáňa má teď podepsaný auto, aby ho lépe našla :-)