Po návratu z poklidného ráje na Hawaii nás čekal studený a náročný zbytek prosince, přestože a nebo možná protože za týden začínaly vánoční svátky. Hned po návratu do Detroitu jsem si usmyslela, že po cestě z letiště koupíme stromeček. Úkol to byl náročný, protože Američani ho běžně kupují měsíc dopředu, a tak až v druhém obchodě jsme měli štestí a vybrali si z posledních zbytků nádhernou jedli, kterou bychom v Čechách nenašli, ani kdybychom byli u nákupu první den prodeje.
Háček však v našem štěstí se objevil hned záhy, když jsme se tuhle krásnou košatou jedli snažili narvat do Davidového miniautíčka. Nakonec se David sebral a jel domů pro mé o trochu prostornější auto a mě nezbylo nic jiného, než na něj i se stromem počkat. Protože to domů nebylo daleko, zůstala jsem venku hlídat u stromu a snažila se adaptovat na místní mínusové teploty. Co se musí v Americe ocenit, jsou hodní lidé. Během prvních chvil mi 2 američané nabídli, že mě i se stromkem svezou svým truckem domů. Přestože to však byla lákavá nabídka, od Hawaii mi nefungoval telefon a já bych nijak nemohla dát vědět Davidovi, kde jsem. Rozhodla jsem se tedy, že už tu chvilku počkám a s díky odmítla. Ale jak se říká, když už tak už, David na 5 km cestě domů chytl zácpu a když jsme se konečně vrátili vymrzlí a utahaní domů do studeného domova, stromek skončil za dveřma a my už zvládli jen horkou vanu a postel.
Následující týden byl kolotoč bez spánku (Jet lag) s prací navíc, pečením cukroví a vybalováním, ale nakonec jsem náhodou objevila čerstvého kapra v polském obchodě, takže tradičním vánocům letos nic nebránilo.
 |
| Hurrrááá máme stromeček. |
 |
| Vánoční lezení. |
 |
| Na Vánočních trzích v Rochestru. |
 |
| Konečně živý Santa Claus :-D |
Na Štědrý den jsem měla konečně volný den z práce a tak jsme si udělali pohodu s voláním do Čech a pozorováním padajícího sněhu za oknem. Vánoce jak mají být.
 |
| Přesně na Štědrý den začalo sněžit. |
Večer nás čekala tradiční večeře kapr se salátem a po rozbalení dárků jsme se vydali na procházku sněhem do kostela na půlnoční.
 |
| Štědrovečerní večeře. |
 |
| Happy camper :-D |
Hned druhý den brzo ráno jsem jela do práce, protože jsem to slíbila kogyni. Pro američany je přece jen nejdůležitější den vánoční 25. prosince, a tak David si mohl užít doma volný den úplného relaxu, bez své věčně otravné polovičky :-D Volného dne využil skvěle a užil si vánoční den ve sněhu na běžkách i s čajem a cukrovím.
 |
| A takováhle fotka mi přišla do práce. |
Po návratu z náročné služby se mi neopoměl pochlubit, že dle jeho hodinek, byl toto nejmíň stresující den za poslední dobu. Takže jsme konečně objevili zdroj jeho stresu.
Následující den byl naopak stresující pro mne, protože jsem měla za úkol do druého dne upéct dort pro Vasanta, na svatbu! Nebyl to přímo hlavní dort, ale pouze pro ženicha a zadání znělo, že ho má nějak vystihovat. Ne, že bych úplně pochopila, jak to má vypadat, ale budiž.
Vzhledem k časovému presu jsem zvolila medovník (Vasantův nejoblíbenější dort) pokrytý pouze fondantem a jedlou fotografíí s jeho neoblíbenější horou Matterhorn, kterou má všude (na zdi, počítači, telefonu atd.) a k tomu zapíchla toping s Vasantovým jménem a jezdcem na kole. Přestože nápad to byl dobrý, s výsledkem jsem moc spokojená nebyla, ale večer už se stejně nedalo nic měnit. Teď už zbyl jen čas se zabalit a druhý den ráno vyrazit na 4 hodinovou cestu do Muskegon, kde se svatba měla odehrávat.
27. prosince se zima pořádně rozparádila a kromě hlubokých mrazů nám na cestu nadělila pořádnou chumelenici. Štastní jako jedni z mála tady, že máme zimní pneumatiky, jsme míjeli jednu nehodu za druhou a v pořádku dorazili do hotelu.
 |
| Zastávka na oběd :-D |
Večer nás jako na správné americké svatbě čekala zkouška obřadu s občerstvením, po které jsme se přesunuli zpět do hotelu a užili si zde na pokoji soukromou party jen s Vasantem, jeho sestrou Ginou a manželem Vivekem, kteří k této příležitosti přiletěli až z Indie.
 |
| Naše parta :-D |
 |
| I na blbnutí došlo. |
Svatební den v Americe vypadá trochu jinak než v Čechách. Dopoledne se v podstatě nic neděje, tady jsme my svatebčané pomáhali ženichovi s přípravami svatební hostiny a v kostele byl sraz až ve 3 odpoledne.
Protože David jako the bestman měl velkou roli od předání prstýnků počínaje a účast na většině fotografování konče, musel všude být s Vasantem. A tak jsme měli příležitost k nakouknout i do zákulisí.
Obřad v kostele začal až kolem 5 hodiny odpolední a pak novomanželé absolvovali focení a projížďku s rodinou a svědky tramvají po městě. Veškeré podmínky stěžoval hluboký mráz, který tento den dosahoval -17C. Když se konečně všichni dostali do vyhřáté místnosti určené k hostině, bylo již 6:30 večer. Já jsem okamžitě zaútočila na horké svařené víno, které mi pomolo rozmrazit své ledové končetiny.
 |
Všichni svědkové včetně Vasanta dostali kravatu
s vínočními motivy. |
 |
| My v kostele. |
 |
| Kluci čekají na nevěstu. |
 |
| A je to tu. |
 |
| Družičky. |
 |
| Novomanželé. |
Po uvítání novomanželů a proslovech konečně přišla na řadu večeře v německém stylu a následně dezert v podobě svatebních dortů. Vypadalo to, že medovník má mezi hosty úspěch, přece jen to byl pro ně neznámý moučník, ale nejdůležitější bylo, že Vasant měl radost a šel si i s jeho sestrou pro přídavek.
A pak už nastala volná zábava, kterou novomanželé zahájili svým prvním tancem a my se brzy také vrhli na parket spolu s indickými přáteli. K našemu zklamání se však kromě naší party a dětí do tance nikdo jiný moc nehrnul a brzy hosté začali odjíždět domů. Kolem 9 večer k tomu všemu hosté, kteří ještě zbyli, začali uklízet stoly a obracet židle. Pro nás na parketu to bylo opravdu nemilé překvapení, protože zábava zrovna začala. Nakonec nám však ale nezbylo nic jiného než v 10 večer opustit již uklizenou halu a pokračovat na hotelu už jen ve čtyřech.
Po dlouhém dni mě však přemohla únava a i party na pokoji brzy skončila.
 |
| David řádí na Michaela Jacksona :-D |
 |
| Naše taneční skupinka. |
 |
| S Ginou. |
Druhý den chceme využít příležitosti, že jsme v Muskegon a vyzkoušet místní vyhlášené běžkařské tratě. Jsme nadšeni, avšak přes velký mráz dýl jak 2 hodiny jezdit nevydržíme.
 |
| Zastávka na čaj a cukroví. |
I tak se vrátíme domů až večer, vyčerpaní z hektických dnů. Druhý den si konečně trochu odpočineme a k příležitosti Davidového svátku jdeme zas na běžky, tentokráte u nás.
 |
| David objevil další dárky pod stromečkem. |
 |
| Není nic lepšího než Starbucks :-D |
Silvestr se rozhodneme strávit sami doma, chceme si dopřát klidný den a odpočinout si. Na 1. ledna jsme totiž pozvaní k čechům, které jsme poznali na Hawaii.
K této příležitosti jak jinak upeču frgále a vydáme se na 1,5 hodiny cesty k novým známým. Další den už jde David do práce a já mám naštěstí ještě volno, což je příhodné, mám dnes narozeniny. Protože jsem po všem tom shonu vyčerpaná, uvítám, že jsem sama a užívám si sladké nicnedělání.
Večer David přiveze večeři a šampaňské a můžeme oslavovat.
V lednu a únoru si stále užíváme po práci sníh. David k tomu má zpestření v podobě 14 dní školení v Bulharsku a vrátí se akorát na jeho narozeniny, kdy si zorganizuje oslavu sobě vlastní, a to odpoledne na běžkách, dort u nás a večer v hospodě s kamarády.
Pozvání na běžky přijmou akorát mexičani, pro které sníh a zima byly doposud jen utrpení. Doufám tedy, že jsme jim dokázali, že na sněhu může být i dost srandy. V hospodě se nás sejde již o trochu víc.
 |
| Narozeniny. |
 |
| Konečně dostal, co si od dětství přál :-D |
 |
| Běžky s Enou, Jorgem a Mauriciem. |
 |
| Mauricio si vyzkoušel sve prvni běžkování chudák s vopičkou. |
 |
| Je lepší starou vopičku přiživiti, než novou za velký peníz si poříditi :-D |
 |
| Naše mexicko - česká parta vydržela až do konce. |
 |
| A druhý den zas. |
Když není dost sněhu, tak se vyblbneme i na ledě.
