Jednou cestou z práce dostávám nápad si jít zaplavat. Je opravdu nádherně, škoda toho nevyužít. Obzvláště když máme v areálu, kde bydlíme, venkovní bazén. Rychle doma oblékám plavky, šortky a vyrážím asi k 200m vzdáleném bazénu. Je tam narváno, nedá se nic dělat. Stejně se těším. Beru za kliku, abych vstoupil do "recepce". Je zamčeno. Divný. Jak se tam dostali ti ostatní? Začínám si všímat instrukcí na dveřích. "Jen pro členy". No já sem člen. Bydlím tady... . Pak si všimnu klávesnice. Hmmm, takže stejně jako na tenis, musím mít heslo. Dočítám instrukce. K tomu abych dostal heslo, musím předložit místní řidičák. Skvělý. Tak tady si nezaplavu. Z dobrý nálady se rázem stává mírný podráždění. Musím tedy někam do veřejnýho bazénu. V okolí je jich několik, ale Vasant mě upozorňuje, že musím být členem, abych tam mohl. Nevadí, stejně jsem se chtěl někam přihlásit. Beru si tedy 200$, nasedám do auta a uháním směrem k místní univerzitě, kde je plavečák.
Po 15 minutách dorážím na místo. Na recepci se mě ujímá mladej černoch. Byl trochu problém, že nemám řidičák, ale pas to vyřešil. Ukazuje mi bazén, posilovnu a všechno, co k tomu patří. Paráda, říkám si a chci rovnou zaplatit, abych se už mohl jít koupat. Koneckonců je už půl osmý večer. Je očividně nadšenej, že se chci stát členem. Řiká si o kreditku. "Nemám, budu platit hotově". "Hotově to ale nejde, musíte mít kreditku", odpovídá. Mírný podráždění je pryč. Mám toho dost. Nasedám do auta, jedu domu. Z plavání nic není, dávám si sprchu a jdu spát.
Další den posílám maila do jednoho z největších fitness center v okolí - Lifetime. Upozorňuju dopředu, že mám pouze pas a jen hotovost. Dostávám odpověď, že to nevadí. Aby taky jo, za tu cenu :-). Asi po deseti mailech a 2 telefonátech je domluvena schůzka v určitý čas. Nechápu, proč takových formalit.
Další den dorážím na místo. Ujímá se mě krásna černoška, která mě osobně provede celým areálem. Jsem ohromen. V životě jsem neviděl např. 200 běžeckých trenažérů na jednom místě. Rozhoduju se stát členem. A už je tu zase problém, že nemám kreditku. Aspoň mě nechává si ten den zaplavat i bez toho aniž bych platil. Následující den totiž mám schůzku v bance, abych konečně dostal debetní kartu, která jim stačí.
Vracím se tedy po dvou dnech. Po zaplacení 177$ se stávám konečně členem. Můžu si sem chodit jak chci, maj totiž otevřeno 24/7. Uvidíme, jak to využiju. Kromě krytého bazénu, vlastně dvou, maj asi 4 venkovní bazény, spinning, 2 vnitřní hřiště na basket, lezeckou stěnu, jógu, posilovnu nesmyslných rozměrů, pilates, vnitrní kurty na tenis, stejně tak venkovní, saunu, páru, nějaký masáže a kdo ví co ještě. Neměl jsem s sebou tužku a papír.
